Vzhůru do vesmíru a ještě dál, aneb „deváťáci“ v planetáriu

     Dne 6.6. už kolem čtvrt na 9 jsme stáli před budovou brněnského planetária na Kraví hoře.

     Nejprve nám ukázali, jak by vypadala Sluneční soustava, kdyby Slunce bylo veliké jako planetárium. Poté jsme zhlédli film, který byl o tělesech, planetách a měsících ve vesmíru. Pokračovali jsme do Malého planetária, kde jsme si lehli na modré sedačky a ve tmě pozorovali hvězdy, souhvězdí  i planety na plátně. Věděli jste, že kouzlo Severky není v jejím záření, které není nejjasnější, ale v tom, že se nepohybuje, ale stojí na místě? Je to tak, proto Polárka vždy ukazuje na sever.

    Po malé svačině jsme se vydali do dolní části budovy. Tam jsme měli přednášku o tom, jak fungují Keplerovy zákony, které jsme názorně vyzkoušeli na pokusech s kyvadlem a kuličkou na provázku.

Pokračovali jsme ke sbírce meteoritů a zkamenělin. A proč se taky nezvážit a nepodívat se,  kolik bychom vážili na jiných planetách, třeba na Měsíci vážíme  jenom šestinu toho co na Zemi.  
     Nakonec  jsme se rozprchli po místnosti. Kluky zaujal roztáčecí vír s vodou. Dívky spíše plátna, na kterých byly fotografie galaxií a planet.

    Každý z nás si v planetáriu oblíbil jinou část a všichni jsme vycházeli s úsměvem na tváři a s nekonečnými myšlenkami.

Kamila Smrčková 9. A

Fotografie naleznete zde.