Byl to náš poslední společný výlet

Blíží se konec školního roku a doba výletů na jeho závěr. Ten, který jsme od 22.-24. května absolvovali my, byl asi náš poslední společný na této škole. Navštívili jsme Prahu a za tři dny jsme toho stihli opravdu hodně.

První den cesta ve vlaku uběhla rychle. Už v 10 hodin jsme byli v Praze a ubytovali jsme se v hostelu Sklep. Místo to bylo příjemné, téměř v centru Prahy, pokoje čisté, účelně zařízené. Večer jsme mohli využít kuchyň a klubovnu s televizí i počítačem. Někteří se moc těšili i na ranní bohaté snídaně. Po uložení zavazadel jsme ale hned vyrazili poznávat naše hlavní město. Protože jsme měli před první prohlídkou Obecního domu chvilku času, zašli jsme se občerstvit do protějšího obchodního centra zvaného Paladium. Je to taková několikrát větší brněnská Vaňkovka.

Od jedné hodiny odpoledne jsme měli objednanou prohlídku secesního Obecního domu. Byl moc krásný, přesvědčili jsme se, jací byli naši předkové šikovní a důmyslní řemeslníci a umělci, protože na výzdobě a vybavení se tehdy podílely pouze české firmy. I my jsme tu byli trochu raritou - nebývá prý totiž v Obecním domě příliš mnoho českých výprav. Po prohlídce jsme vyrazili do ulic. Prošli jsme malebné a starobylé uličky k Staroměstskému náměstí, podívali se do Týnského chrámu, prohlédli všechna důležitá mista na náměstí a v davu mnoha turistů jsme počkali na odbíjení slavného Pražského orloje. Z náměstí jsme prošli do Josefova, bývalého středověkého židovského ghetta a prohlédli jsme si synagogy. Potom jsme zamířili přes Karlův most na Kampu. Moc se nám líbil most nad Čertovkou se zábradlím se zámky, které tam dávají lidé, aby stvrdili svou lásku. Potom jsme si užili zakázaného ovoce u Lennonovy zdi, neboť jsme si mohli beztrestně užít sprejování po zdi a zvěčnili jsme tam jméno naší školy. Poněvadž jsme už byli trochu unaveni a kvapem se blížil večer, vyrazili jsme zpět do našeho hostelu.

Druhý den jsme po vydatné snídani vyjeli lanovkou na Petřín, užili si dost legrace v Bludišti a síni s křivými zrcadly a pak vystoupali 299 schodů nahoru na Petřínskou rozhlednu. Potom jsme procházkou prošli z Petřína na Pražský hrad. Někteří si vyzkoušeli roli průvodce, protože jsme si připravili povídání o různých místech, kterými jsme procházeli.

Pražský hrad nás ohromil. Navštívili jsme Katedrálu sv.Víta, Vladislavský sál, viděli jsme tam kopie korunovačních klenotů, Baziliku sv. Jiří, prošli Zlatou uličkou a v jedné z věží jsme nahlédli do hladomorny s mučícími středověkými nástroji. Z Hradu jsme sešli Nerudovou ulicí k metru a jeli na Vyšehrad, na místo, kde bylo sídlo našich bájných i historických knížat a také  pohřebiště slavných předků. A to už byl správný večerní čas, abychom se vrátili zpátky do hostelu.

A jak proběhl náš poslední den? Nejprve nás tramvaj odvezla na pražskou Malou Stranu. Nahlédli jsme nejdříve do kostela Panny Marie Vítězné, kde je slavné poutní místo s Pražským Jezulátkem. V deset hodin nás už čekali v budově Senátu Parlamentu ČR. Prošli jsme si krásný historický Valdštejnský palác, poseděli na místech, kde pracují senátoři a možná budou v budoucnu i někteří z nás. Po prohlídce přilehlých zahrad jsme procházkou přešli Mánesův most přes Vltavu a kochali se výhledem na nádherné pamětihodnosti. Ve 14 hodin nás čekalo zastavení poslední. Byla to návštěva České národní banky a její významné expozice Peníze a lidé. Exkurze byla zajímavá a poučná. Na závěr jsme si všichni mohli potěžkat cihlu z pravého zlata vážící 12,5 kg. A potom hurá vlakem domů.

Na závěr bych jako třídní učitelka chtěla napsat, že náš závěrečný společný výlet deváté třídy byl opravdu velmi pohodový a vydařený. Už jsem si myslela, že mě ve školní práci nemůže nic moc překvapit. Musím ale konstatovat, že mě moji letošní deváťáci na tomto výletě překvapovali často a hlavně moc mile. Nejvíce se mi líbila jejich snaha užít si svou poslední školní akci všichni společně a dohromady. Myslím, že mají velké štěstí, že si vytvořili takový krásný kamarádský kolektiv, který se zadaří jednou za dlouhý čas.

Tamara Vacková